sobota 17. září 2016

O autonomii a dotýká se to i euthanazie. Bude to temný, ale konec je dobrej, vážně.

Ziju s progresivní nemocí, která mě postupně připraví o pohyb.
Nechci umřít
Chci mít autonomii.
Ztráta autonomie vede k depresi. 


Potřebuju makat šíleně moc, abych dodělala magistra psychologie. Protože psychoterapii mohu dělat i když ze mě budou čumět různé hadice. O Hawkingovi se taky neříká že je přítež. O lidech co jsou podobně postižení... ale nejsou bohatí/vzdělaní .. už docela ají jo. 

No a k tomu přidejte, že asistence, která nebere autonomii, je v ČR prakticky neznámá... dá se to z toho odvodit, jak je nebezpečný povolení euthanazie? Euthanazie nabízí autonomii lidem, kteří nemají ani autonomii, kdy a jak se půjdou vyčurat - nedej bože chtít takový normální věci jako jít s přáteli na grilovačku. 

Zatím je tenhle zákon zamítnut.

Naštěstí. 

Mohu si na chvíli vydechnout.

Doufám že jste se moc nevyděsili. Jestli jo, omlouvám se, a když tak vám s tím nějak pomůžu.
 

Vím že tenhle stát mi nepomůže. Ano, vím že mě studium zdravotně neprospívá - ale holt  musím dělat dost težká rozhodnutí, který by lidi dělat neměli. A umím je dělat, mám v tom dlouhodobou praxi. Což ve mě upevňuje přesvědčení, že až si projdu nepříjemným obdobím, budu schopna "pomáhat lidem". 

 Pomáhání píšu v uvozovkách proto, že na vlastní tělo vím, že na pomáhání se dá dobře ujet od vlastních problémů. Proto psychologové kromě studia mají i výcvik, pokud chtějí dělat psychoterapii, psychoterapii sami na sobě. 
Psychoterapií se dá taky uživit a nemusela bych se bát, že moje autonomie závisí na státu.  Neříkám že tohle je ultimátní řešení pro každého postiženého. Nechci aby mě braly  organizace co pomáhají postiženým jako nějaký příklad. Protože viz výše, navíc ještě jsem neviděla organizaci, kromě pár vyjímek, co by autonomii řešily.

Vím že mě neprospívá dát si pauzu z akcí - pokud to nepřeženu., vracím se s čerstvým tělem, ale holt jak jsem psala - je nutný dělat i težký rozhodnutí. Někdy o tom napíšu víc, že pro mě trance akce je malinko jiný vnímání všeho - těla a prostoru a vůbec - ale až někdy posléze, protože zatím to nevím jak napsat, aby to nebylo sebezjinačování. Vím že by bylo fajn trávit čas tak, jak to moje tělo hned včil chce. Rehabilitací ve vodě. Chozením ven.  Ale s VŠ vzděláním se mi otvírá víc možností než teď. 

 Jinak, pokud víte o organizacích, které pracují s autonomií, nebo o aktivistech, budu vám vděčná, když mi do komentářů hodíte link. Zatím vím jen o iniciativě Antibrzda.