neděle 27. října 2013

Tohle prostě nebude hezký.

Sedm způsobů způsobů jak nasrat kryplíky:

Tohle prostě nebude hezký. Je mi jasný, že si pár lidí naseru, a že pravděpodobně naseru ty nesprávný lidi, který už nemají v hlavě pavučiny, a ti co se mají chytit za nos si to dílem nepřečtou, dílem budou považovat tenhle text za ujištění, že oni to myslí dobře, a mě jen chybí ta správná dávka sebeprosazení/ empatie/ whatever.

1. nedejte nám šanci řešit to co nás trápí. Bejt postiženej je většinu času bezbolestný, ale má to svoje momenty, a bolest není jediná pakárna na tomhle údělu, mluvím o únavě a dechový nedostatečnosti. Ne každej ji má, ale málokterej doktor se tím bude zabývat, zvláště pokud jsme kryplík venkovský. A to nemluvím o bolesti duše, viz bod 2.

2. považujte nás za méněcenný. Mluvení přes hlavu (když nemluvíte s náma, ale s asistentem), nezvaní na společenský akce, šikana. To je prosím hulvátství. Ideální způsob jak člověka nasrat, je říct mu, že si vlastně za to může sám, to už není hulvátství, to už je cynismus.

3. myslete si, že co kryplík, to paraplegik a zbylí sou lenoši. Lidské tělo může být zkripleno neskutečně mnoha způsoby, ať už po narozením nebo po úraze. To co zvládnu já, nezvládne Franta Vomáčka, a naopak. I když máme stejnou diagnozu, tak Franta je uživatel vozíku, a copywriter. Nechodí, nebo ujde pět metrů a padne, zato má tak v pořádku jemnou motoriku, že ho živí psaní. Já se peru s bolestí když píšu tohle, ale ujdu kilometr a půl a utancuju Trance Energy. Dobře, pak padnu taky, ale to aktivní dystrofici dělaj.

4. ptejte se jak se ti "to" stalo. Někdy mám náladu vysvětlovat svoji diagnozu, i když neuznávám medicínskej model zdravotního postižení. Upozorňuju že na tomhle mám zrovna dost silnej trigger point, moc lidí se mě na to ptalo, a vzápětí můj zdravotní stav použili proti mně, viz bod 2.

5. nabízejte léčbu, psychopomoc nebo že nás začleníte do společensky vhodných aktivit, například na čundr. Alternativní medicínu nemám ráda, hlavně ne v tý verzi kdy mi nabídnete zelený ječmen za 600 lahvičku (pytel osiva stojí pár šůpů). Nebo MSM, čistič bazénů. Ćundry nesnáším, společně s country a trampy.

6. Seberte nám identitu. Jsem trance DJka a kryplík, a pro někoho je to problém. Je to vlastně takovej problém, že tyhle dvě identity nemohou existovat v jednom člověku. Protože je to nezvyk, v méně civilizovaných krajích. Nemám ovšem chuť bejt na Luminosity celistvou osobností a v Česku buď jedno nebo druhý. Koukejte se zcivilizovat, nemám čas.
Není to jen o mě, je to o holkách s Bc titulem, co se jich ptá posudková jestli sou retardovaný. Potažmo o představě že bejt kryplík znamená žádný zaměstnání, žádnej sex a žádná adrenalinová zábava, protože "bysme raději neměli".

Na bodech 1 až 6 je zajímavý to, že se o nich nemluví.

7. Teď už přijdou takový banality jakože by mohlo bejt víc bezbar a levnější zdravotní pomůcky a víc peněz na PnP. Tohle je oblast kde sem to zatím nemusela nijak hrotit, a nemám proto takovej vztek když o tom píšu. Je zapotřebí ještě hodně máknout, ale právě vzhledem k tomu, že se o bodu 7 alespoň mluví, tak jsem optimistická v tom, že se rozvine diskuse i o těch věcech co se o nich nemluví.